Jakub Fišer, básník
J UDr. Jakub Fišer (* 21.10. 1981 Stod) je český básník, prozaik a bývalý textař. Od roku 2012 vydal sedm básnických sbírek. Publikuje také v literárních časopisech. Svoji tvorbu prezentuje často prostřednictvím autorských čtení a poetických setkání. Jeho poezie vychází také ve sbornících a antologiích společně s jinými autory. Často spolupracuje s umělci z jiných oborů, zejména s výtvarníky a hudebníky. Každá jeho básnická sbírka je malým výtvarným dílem. Poezie Jakuba Fišera byla přeložena do celé řady jazyků, zejména angličtiny, němčiny, ruštiny, arabštiny, běloruštiny či francouzštiny.
J akub Fišer dostal celou řadu básnických ocenění. Byla mu udělena např. Cena Ason klubu, čestné uznání Polanovy Ceny, vícekrát obdržel Mobelovu cenu atd. Byl oceněn také v Charkově (Ukrajina) při Mezinárodní soutěži slovanských básníků. Kniha Jakuba Fišera Obžaloba lůzokracie byla oceněna dokonce několikrát. V roce 2017 se účastnil mezinárodního literárního festivalu THINK THANK THANK v srbském Leskovaci a o rok později reprezentoval český PEN klub na mezinárodním kongresu PEN club International v Pune v Indii. V roce 2021 byl na Světovém kongresu poezie v maďarské Budapešti. Podílel se na multižánrovém mezinárodním projektu Svět podle Jakuba. Při této příležitosti byla vydána kniha 5 řek, ve které byla použita Jakubova poezie.
V Ve spolupráci s malířkou Martinou Iblovou vydal leporelo Krajinou srdce mého a básnickou prvotinu S žízní neustaň. S žízní neustaň je básnickou sbírkou, jejímž ústředním motivem je touha po svobodě, po přesahu člověka nad všední každodenností, tedy cíl, k němuž vedou různé cesty, cesta duchovní, altruistická, sensuální a tvůrčí. Tyto cesty pak zastupují jednotlivé básnické cykly, z nichž je sbírka poskládána. Součástí knížky je také veršovaný životopis malíře Vincenta van Gogha.
Druhou básnickou sbírkou Jakuba Fišera je útlá knížka Dlaně, kterou ilustrovala běloruská malířka Oksana Rahalskaya. Dlaně neúprosně volají po smíření mezi lidmi, sounáležitosti, sdílení, lásce, něze a naději. Knížka je směsí básnické lyriky a idejí humanismu.
T řetí autorovou samostatnou knihou je sbírka Obžaloba lůzokracie, ve které podává nemilosrdný protest proti současné společnosti. Lůzokracie je vláda konzumu a všeprostupující komerce, mediálních lží a pokrytectví měšťácké morálky. Měřítkem hodnoty člověka je jeho výkon, motivem konání zisk. Požadavkem doby je sobectví, zařazení se do davu návodem k přežití. Obyvatelstvo bývá servilní, rezignované a plné komplexů, nejoblíbenější zábavou je lynč. Nástrojem manipulace mocných je strach a důsledkem strachu válka. Proti tomuto podává autor obžalobu.
V roce 2015 vydal Jakub básnickou sbírku Já Amadeus, která je věnovaná rakouskému skladateli Wolfgangu Amadeu Mozartovi. Kniha mapuje život a dílo skladatele, v hravé básnické formě předkládá tragickou i odlehčenější stránku Mozartova života. Básnické fikci autor spekuluje o tom, že se Mozart narodil v milovaném kraji Jakuba Fišera, tedy na Chodsku. Několik básní je dokonce psáno i chodským dialektem. Knihu ilustrovala opět Oksana Rahalskaya.
V následujícím roce vydal Jakub Fišer básnickou sbírku Hlasy. Čerpá v ní z autentických zážitků, dopisů, ale také z fiktivních hlasů lidí, bohů, totalit, vojenských uskupení, diktátorů, lidí, ovládajících tento svět a vesmír, kterých je podle jeho názoru jen několik a my všichni ostatní jsme jimi manipulováni. Některé fikce se dosud nenaplnily a jiné se naplnily dříve, než autor během několika měsíců dopsal a vydal tuto knihu. Sbírka Hlasy obdržela v roce 2018 ocenění Mobelova kniha roku.
K výtvarné spolupráci přizval autor tentokrát současného malíře a jeho dobrého přítele Vladimíra Kiseljova, který knihu obohatil o velmi pestré a zajímavé ilustrace. Při vzniku knihy Hlasy a následných prezentacích došlo k celé řadě zajímavých setkání a poetických večerů.
V roce 2018 vydal Jakub Fišer bibliofilii Desatero v rámci edice Pupila ve spolupráci se Společností českých bibliofilů a především jejím předsedou Martinem Dyrynkem. Útlou knížečku poezie ilustrovala Vlasta Dyrynková. Jedná se o výbor deseti krátkých lyrických, většinou milostných básní Jakuba Fišera.
Jakub je přesvědčený, že sám poezii nepíše, ale stojí na ramenou jiných, kteří zase stáli jako skála a nesli otěže a prapor poezie v minulosti, nepochybně tak bude i nadále. Jakub říká, že ladí poezii, jako když se ladí rádio. Na určité frekvenci, při správném počasí, jemným dotykem se otočí správným knoflíkem a pak je možné zachytit hlas a psát. Občas se také stane, že při výjimečně dobrých podmínkách se žádná stanice neobjeví a Jakub dočasně nenapíše nic.
Jakub Fišer je členem Českého centra mezinárodního PEN klubu, Umělecké Besedy, Společnosti Bratří Čapků a Klubu Karla Kryla. Žije v Plzni, vystudoval právnickou fakultu Univerzity Karlovy a pracuje jako advokát v rodinné advokátní kanceláři. V roce 2017 byl uveden v Encyklopedii osobností České a Slovenské republiky, kterou pravidelně vydává nakladatelství BRITISH PUBLISHING HOUSE LTD. Jakub do svých dvaceti let hrál vrcholově basketbal, později na nižší úrovni fotbal. V současné době sportuje pouze pro radost a zdraví. Procestoval více než 50 zemí světa. Byl opakovaně v Africe, v Indii, v Rusku, také na Kavkaze, v Nepálu, v Kolumbii, v Peru či na Aljašce. Sám rád vaří a užívá život, jak jen to jde.